Zápis z orlího pera samoty od Elis
Zápisky Elišky z plnění orlího pera samoty
9:12 tisícpětsetdevětset metrů od tábora, les
Fouká slabý větřík, je mírně zataženo, větvičky padají do vlasů a breberky začínají otravovat. Po namáhavém úniku z tábora (no klidně by se dalo říct útěku, jenže to bych nesměla vypadat jako velbloud obtěžkaný tunou jistě potřebných věcí) jsem se utábořila na velice krásném místě. No dobře, vypadá jako všechna ostatní kolem, ale prostě jsem tu tak nějak padla.
9:16
Kamča volá: „Za to minut kontrola stanů.“ Děti už jsou tedy pravděpodobně po snídani a služba téměř jistě nestíhá umýt nádobí. Chvíli budu relaxovat (teď určitě nechápete proč, když je vlastně celý tábor takové leháro, že?) a pak se asi půjdu podívat blíže k táboru. Třeba až budou mít tu prohlídku. A mohla bych tam jít v té skvělé zuřivě (ano, opravdu jsem nechtěla napsat zářivě) modré pláštěnce....
9:23
„Za pět minut kontrola stanů.!“ Ach ty počty .... :-)
9:29
Směřuji blíže k táboru ve své nové, asi tak půl milionu let staré vojenské košili. Kamča: „...hlavně, že mu to říkám půl hodiny předem!“ Takže někdo má asi parádní bordel ve stanu.
9:33
Zjišťuji, jak daleko od tábora jsem. Udivuje mě, jak moc jsme hluční:-)Vracím se pro věci a poponesu si je blíž. Chci do toho tábora vidět :-)
9:35
Poprchává. To se bude moje zuřivě modrá pláštěnka ještě hodit.
9:36
Dovoluji si dupat jako osel a „velice systematicky“ hledám své věci.
9:38
Bože, ten můj orientační smysl.
9:41
Mám je...!
9:42
V táboře sem tam výkřik. Tak teď parádní. Asi letečák :-D. Zní to, jako by slavili Silvestra:D. Možná jde někdo do potoka.
9:50
Znovu se usazuji, bojím se, že už jsem prošvihla celý nástup, ale v táboře je ticho.
9:51
Zase potlesk.
9:52
Slyším Vláďu a potom Profesora. Začínám nesnášet svůj orientační smysl...
9:55
Lukášek brečí, Kamča mluví o vyhazování jídla, konkrétně třeba celých nektarinek.
9:57
Hohó, už vidím stany. Děsí mě zvídavá očka dětí...
9:58
Konec nástupu.
9:59
Zapomněla jsem na výhled ze záchodů a prchám před lidmi:D
10:00
Lekám se pípání hodinek.V táboře je obvyklý ruch. Kačka se směje, Myškin volá na Matěje.
10:02
Úspěšně jsem dokutálela kámen až k táboru a děkuji záchodovcům, že si nedali práci s otáčením hlavy. Zajímalo by mě, jestli už někdo zkazil samotu. Naštěstí zatím nemám chuť na nikoho bafat. V táboře se křičí. Měla bych psát míň, jelikož vím, že večer už budu mít problém s každou větou. Jdu psát Erolku, nebo teda do Erolky...
10:18
V táboře se píská, nejspíš na práce.
10:25
Slyším zvonění, jako když jezdí to žluté autíčko se zmrzlinami:D Rozhlas! Asi z Jablečna. Rozuměla jsem něco o tom, že majitel batohu moc prosí o navrácení, tak asi nějaká ztráta. V táboře zpráva asi moc nezaujala, pokračují v obvyklém ruchu.
10:29
Krásně slyšitelné dunění sekaného špalku. Myškin řve pětiminutový čas na převlečení pro ty, co půjdou na chrastí. připravuje se slibák. Určitě to bude velkolepé. Zvláště, když se do toho pěkně obujou, jak to umí. Když se jim teda chce.
10:35
Přijela voda?
10:37
Myškin: „Jde se na dříví.“
10:39
Všichni se baví počítáním. Pravděpodobně někdo pořádně nestíhá a ostatní mají tu úžasně škodolibou radost ze dřepů, které ho čekají :-)
10:46
První dřeva jsou tažena do tábora.
10:55
Jdu blíže k táboru. Snad zjistím příčinu rachocení, které jsem původně měla za příjezd auta s vodou. Nejspíš nakládají dřevo u silnice, za které jsem skákala (kvůli projíždějícímu autu hned ráno:D).
10:58
„Pojďte lámat,“ zní táborem.Čas na oblíbené lámání chrastí.
11:00
Znovu se lekám pípání hodinek. Po minutce ticha zjišťuji, že mě mnohem více děsí přítomné bzučení.
11:04
Chápu, že nepatřím zrovna mezi nejužší lidi, ale ty stromy tady jsou fakt pro anorektičky.
11:09
„Svačina!“
11:32
Z tábora je slyšet práce se dřevem a nesrozumitelné huhlání. Vítr si fouká, jak chce. No, aspoň můžu doufat, že se jim nedonese mé smrkání a kašlání.
11:41
Páni, já toho tady nachodím. Pořád jim není moc rozumět, ale už jsem poměrně blízko.
11:43
Profesor: „nástup před kuchyň na etapu a všichni v pevné obuvi, to znamená, že žádné sandály a podobně.“ Ano Kájo, ani žádné růžové crocsíčky:D Volají jednotlivě téměř na všechny členy. Dělám, že jsem strom.
11:46
Rozdávají se dopísky:-)
11:47
Radši zmizím, kdyby tu etapu měli mým směrem.
11:52
Zapískání a řev. Povzbuzování. Volá se na oranžové.
11:54
Zdá se mi, že běželi směrem k hrázi. Škoda, že už jsem se včera nestačila zeptat, jako to vlastně bude etapa.
11:55
V táboře teď ticho:-)
12:00
A opět se lekám pípání hodinek. Myšák řve v táboře. Nepotřebuje k tomu ani slova. Asi zívá. Ani bych se nedivila vzhledem k tomu, jak vypadá jeho pšíkání:D
12:04
Někde od nádrže se ozývá: „Jedém.“
12:05
Musím vám něco povědět. Pravděpodobně to stejně vítr, ale já prostě musím. Máme tu totiž ty nejbáječnější lesy.
12:07
Nejsem jediná, kdo má rýmu:D Jenom doufám, že moje smrkání není takhle slyšet. Někdo se snaží přeseknout velký špalek.
12:15
Děti se vrací. Opravdu jdou směrem od hráze. Jiné zase slyším od rybníčků. Mám v tom trochu binec:-)
12:17
Vážně mě zajímá, co mám za úkol.
12:18
Z kuchyně se ozývá smích.
12:19
Sem tam se trousí děti od hráze. Ptají se Profesora, pravděpodobně, kam mají jít.
12:25
Píšťalka a volání. Asi bude konec etapy- usuzuji podle Profesorovo:“Jedu, jedu, jedu, jedu.“
12:35
Nebyl to konec etapy, protože se pořád ještě hraje.
12:44
Tak nevím, jak je to s tou etapou. V táboře je poměrně klid. Slunce svítí, vítr fouká, letadla létají a veverky na mě pravděpodobně plánují atentát.
13:00
V táboře je tichoučko a mě zase děsí pípající hodinky.¨
13:03
Kamča se ptá dětí, jestli mají hlad. Odpovědí je jako vždy mumraj.
13:08
Příprava na oběd. Myšák se rozčiluje, děti už chodí s ešusem.
13:11
Oběd + typický hluk („Oranžovýýýýýýýýýý“)
Cinkání ešusů a smích.
13:15
Elis, to je jedlík, jí dvacátý chlebík:V táboříčku do sebe teď lijí polévku a určitě se nemůžou dočkat vepřového na paprice.
13:19
Asi je to moc dobré podle toho, jak jsou zticha. No dobře, nejsou tak úplně zticha, ale dobré to je určitě.
13:23
Kamča vyhrožuje posílám na konec řady. Nejspíš už se sápou po druhém jídle. To je vždycky nejlepší zvěřinec.... Ano Kamčo, přesně takhle se odpočívá po nemoci...!:-)
13:32
Je na přidání. Děti: „Jó.“
13:34
Myšák píská
13:50
Asi Kristýna volá zelené. Tak už asi vím, kdo má službu.
13:56
Tábor je klidný. Myslím, že asi většina dospává včerejší letní kino. také mám co dělat, abych neusnula.
14:00
Pro změnu se lekám pípání hodinek.
14:16
Tábor téměř spí.lezu blíž, abych měla vůbec co psát.
14:26
Poblíž vsakovačky si teď někdo zkoušel skok o tyči s klackem a parádně si při tom natloukl. Nejsem zlá, nebudu se smát.
14:37
Sakra, že by jim někdo vysvětlil význam slov polední klid. Nezklamali:D Sotva to dopíšu, ozval se z tábora křik.
14:40
Už si nosí karimatky do stráně.Vidím Noemi, Jonáše, Lenku a ještě pár dalších. Davču myslím.
14:42
Hráli jste si někdy jako mladí na vojáčky? Cítím se trochu pitomě.
14:46
Je moc fajn, když jste schovaný za hromadou listí a fouká vítr. Nemluvě o tom, že všude kolem mě cosi padá.
14:48
Noemi s Lenkou zkouší, jak moc jim vlajou šátky.Davča se směje. Dost děsivě.
14:50
V táboře někdo štěká a vyje. Nejsem si úplně jistá, jestli jsou naše děti normální:-)
14:52
Maxíček se jde mazlit s Lenkou a Noemi. Asi se bál štěkání dětí....
15:00
Lek. Prťata na dekách už blbnou.
15:06
Právě jsem zjistila, že je na mě nádherně vidět z cesty na záchody. Moc fajn. Listy mám asi všudy, pořád se mě tu něco snaží sníst a povídají si se mnou veverky Jupí!
15:08
Konec poledního klidu. Zbytek jsem neslyšela. Víc foukej! Moc se mi to hodí!
15:09
Chce se mi spát. Lukášek si hází s míčkem, slečny balí deky a karimatky a v táboře se seká.
15:11
Hanka píská nástup před kuchyň. Bude mí program.
15:31
Jsem nasvačinkovaná a píšťalka píská. Měla bych se vydat blíž...
15:34
Rovnou jo tady rovnou, rovnou jo tady rovnou...
15:41
Potlesk a skandování „Ještě!“Přidala bych se. Zní to vážně úžasně. Škoda, že jsem z toho tanečku neviděla až tolik.
15:48
Pískání na svačinu jsem neslyšela, tak nevím, jestli pokračuje Hanky blok, nebo to zvládli bez pískání. Začíná mě to tu štvát... Chápejte, není úplně zábava sedět v lese a psát o nich v táboře. je sice zarážející, že je to pravděpodobně můj první den bez jakéhokoliv kontaktu (no vlastně ne tak úplně, jenom 12 hodin), ale asi to nebude moje oblíbená činnost.
15:52
Pořád někdo chodí na záchody, takže se nemůžu hnout. Jo, zní to trochu hloupě.
15:56
Kamča volá nástup před kuchyň po družinách,
16:03
Netuším, co mají za hru, ale klidně bych to tipla něco jako na paviány.
16:05
Modré auto odjíždí z tábora, asi Martin.
16:11
někdo si šel pro červenou deku. Ostatní jsou slyšet od kuchyně. Asi Ajnčtajn děla dřevo. Už asi po dvacátý je slyšet .“ Ondro!“
16:13
Martin volá něco jako:“Zachráníme ostatní.“ Také se ozývá :“Pojď mi pomoct.“Dobře, teď docela nevím.
16:21
V táboře je až na neustálé ťukání sekery ticho.
16:23
A zase nástup po družinách? Pro změnu se opakuje počítání do deseti.
16:26
Po dvojicích, co? Přidejte prosím trochu na hlase, slečno Hanko....
16:33
Od kuchyně se ozývá hýkání. Nekecam, jako oslíci.
16:34
„Pět, šest, sedm, osm, levá, pravá.“ Aha, to budou country tanečky.
16:54
V táboře to vypadá na neorganizovaný program. Ještě pořád pracujeme se dřevem.
16:57
Kluci hrajou nějakou střílečku.
16:58
Žlutí jsou svoláni ke kuchyni.
17:00
Kamča píská nástup u ohně.
17:12
Písknutí a nejspíš Kamči hra zakládající se na jakémsi štafetovém běhu. Pokud jsem správně zaznamenala, je tu Miluš.
17:32
Stále hrají tu štafetově běhací hru.všimla jsem si, že také nosí nějaký papír. A zase mě štve, že tu hru nechápu.
17:47
Právě se volá, že všichni co slibují si mají jít postavit oheň.
17:50
Myškin píská nástup po družinách. Prý se půjde koupat.
17:51
Odchod na koupání.zajímalo by mě, jak je to tedy s těmi, co slibují.
18:11
Zuzka si asi myslí, že je drak. na ohni se stále ještě pracuje. Ostatní se koupou- je to slyšet až sem.
18:30
Příchod z koupání. Myškin se ptá, jak je to s ohněm.
18:38
Kamča píská za čtvrt hodiny nástup.
18:43
Příprava na večeři.
18:48
Večeře.
19:01
Osobní volno, služba myje nádobí.
19:09
Dětí zlobí, Myšák s nima :D
19:28
Pískání píšťalky.
19:30
Jekot. Tentokrát tipuju Hlučnou poštu.
19:35
Vysvětlete někdo těm dětem, že vážně nejsou opice.
19:38
Už 10 minut bez přestávky křičí.
19:41
To je nějakej sport? Řvaná? Řevball? Řevněná? Každopádně je rovnou můžou prohlásit za vítěze.
19:43
Přijela voda. Děti stále ječí.
19:44
„Za pět minut cvičný nástup. Všichni v dlouhém.“Křik nepřestává.
19:48
Dvacet minut nesnesitelného řevu. Omlouvám se všem svým učitelkám.
19:50
Kamča píská nástup u kuchyně. Upřesňuji, v kuchyni :D
19:51
A přišla mi Erolka. Tak ne. Mám hlídku. Od 2 do 4. S Nelou. Hlásí mi to celý tábor, tak, že to slyší i u nás doma. Miluju vás, fakt... GRRRRR:D
19:55
Myšák se ptá, jestli by se konečně mohli začít chovat jako lidi. Vždyť v tom budou mít ty děti guláš. Nejdřív jim musíte říct, že nejsou opice.
19:56
A už obvyklé přípravy na slibový oheň.
20:01
Díky Myšáku. Nechte tam Elis místo, prosím.
20:16
Levou ruku, kamaráde, levou :D
20:17
„Jardó!“
20:19
Křik
20:32
Asi osobní volno. Jestli vážně chcete vědět, co se děje v táboře, přečtěte si zápisek z 20:19, popř. 19:30, 19:35, 19:38, 19:41, 19:43 (až na tu vodu), 19:44, 19:48, 19:55 a vynechte všechno, kromě slov křik, jekot, řev a podobně.
20:40
Ještě jedna omluva. Tentokrát všem starším lidem, kteří se mnou přišli do kontaktu, když jsem byla malá.Pokud jsem byla jenom z půlky tak uječená, měla bych poslat pár děkovných dopisů do továren na pilulky proti bolesti hlavy. Nejspíš jim vděčím za mnohé.
20:54
Povinné čistění zubů. Já si jdu sbalit věci a konečně pryč. Nic proti, ale snad nikdy jsem takhle nezahodila den. Asi úplně nechápu smysl třetího pera, když se tady nespí i přes noc (tak si jedině ozkusíte tu samotu), ale někdo moudrý už určitě někdy řekl něco v tom smyslu, že nemusíte chápat všechno.
20:57
Jak teď řekl Myšák: „Konec kravin.“ Tak milá Elis, zvedni se a zmiz.
20:58
Nebo teda objet.
20:59
Ale nejdříve za minutu.
21:00
Hohó
Tisícpětsetdevětser metrů od tábora, les
Fouká slaboulinký vítr, obloha jasná, vlasy jsou schované pod větvičkami a breberky nepřestávají otravovat.
Čas na návrat do reality.